Výměna skel

Dodáváme nová izolační dvojskla i trojskla s nejlepšími parametry ovlivňující např. rosení a tepelné ztráty oken.

V minulých letech spousta firem nedodávala kvalitní zasklení oken s patřičnými parametry, proto my vám nevhodná skla vyměníme.

Řešíme také akutní problémy - vloupání, vandalismus, rozbitá okna. Pracujeme v okrese Olomouc, Přerov, Prostějov, Vyškov, Mohelnice a Hranice.

ODBORNÉ INFORMACE / Rosení oken

Máte problém s rosením skel?

Všechny nové moderní stavební materiály jsou charakterizovány mimo jiné tím, že vždy dbají na snížení tepelných ztrát a na úsporu energie. Nejinak je tomu i u plastových oken. Tento výrobek se na českém trhu objevil ve významnějším rozsahu před cca 15 lety a od té doby se každoročně stále více prosazuje. V současné době se spotřeba plastových oken pohybuje nad 50% a je tomu tak především pro užitné vlastnosti těchto výrobků. Snaha vývojářů oken po celá desetiletí vedla k vývoji stále těsnějších systému a tak dnešní plastová, ale i dřevěná, nebo hliníková okna jsou opatřena zpravidla dvěma těsnícími profily, jež dokonale zamezí úniku tepla ale i vzduchu. Na jedné straně tak zákazník ušetří významnou část nákladů na vytápění, na druhé straně však musí změnit svoje dosavadní návyky, co se týče mikroklimatu v domácnosti. V domácnosti se může totiž objevit nový fenomén – kondenzace vlhkosti na zasklení.

Co to je kondenzace?

Je to srážení drobných kapiček vody na předmětech, jejichž povrchová teplota je momentálně nejnižší. Všichni tento jev známe jako orosení, zamlžení zrcadel, skel, kachliček, nebo v jednoduché formě zamlžení brýlí, ke kterému dochází vždy, když se teplý a vlhký vzduch přiblíží k takto chladnému povrchu. V podstatě je příčina jevu velmi jednoduchá - teplý vzduch „unese“ větší obsah vlhkosti, než vzduch studený. Jakmile se teplý vzduch přiblíží k chladnějším předmětům, ochladí se a nadbytečná vlhkost se vysráží.

Proč nejčastěji dochází ke kondenzaci na zasklení

Okno musí plnit velmi důležitou a základní funkci tj. osvětlení interiéru. Nemůže být tedy vyrobeno z příliš silného materiálu. Základem je vždy sklo a teplotní vodivost skla je ve srovnání s jinými materiály relativně vysoká. Tepelný odpor zdiva nebo jiného materiálu pláště objektu je podstatně vyšší. Ostatně i nová ČSN 73 0540-2 předepisuje pro okna koeficient prostupu U = 1,8 W/m²K, kdežto pro plášť až 0,3 W/m²K. Je-li vnější část okna intenzivně ochlazována v důsledku vyšší vodivosti skla se může jeho vnitřní povrchová teplota ochladit až na kritickou teplotu při níž nastane kondenzace vlhkosti. Například při teplotě vzduchu v interiéru +20^oC je tato teplota při 60%-ní vlhkosti cca 13,2^oC.

Může dojít i ke kondenzaci vlhkosti na rámu

Za normovaných podmínek by tato situace neměla nastat, neboť koeficient prostupu tepla rámem je natolik nízký, že by za podmínek dle výše uvedené ČSN nemělo dojít na povrchu rámu k poklesu po 10,2^oC, což je pro +20^oC, 50%-ní vlhkost a venkovní teplotu -15^oC právě tzv. kritická teplota. Jestliže je však situace v interiéru jiná, než jsou uvedené klimatické podmínky, může dojít i ke kondenzaci na plastových rámech. Je-li tedy vlhkost v místnosti vyšší, než je oněch 50% a teplota může poklesnout pod 20^oC může dojít ke kondenzaci vlhkosti. Vlhkost se vysráží na plochách, které mají nejnižší teplotu. Může to být sklo, ale jestliže je koeficient prostupu tepla sklem Ug menší než koeficient prostupu tepla rámem UF vysráží se vlhkost na povrchu rámu.

Jak je to s vlhkostí ve vzduchu?

I když se nám to nezdá, tak množství vodní páry, které se v průběhu dne uvolňuje do obydleného prostou je velmi vysoké. Říkáme, že v domácnosti jsou zdroje vlhkosti. Takovými zdroji jsou především koupelny, prádelny a kuchyně. Praní, vaření podstatně přispívá ke zvyšování obsahu vzdušné vlhkosti. Květiny rovněž mohou přispět, ale málokdo si uvědomí, že to může být i sám uživatel, kdo je zdrojem vlhkosti. Vždyť jedna osoba za noc uvolní během spánku až 0,5 l vody. Všechna tato vlhkost se musí nakonec někam uvolnit.

Pokojové podmínky

Z uvedeného je zřejmé, že základní podmínkou pro vznik kondenzace a nebo tak obráceně, pro zamezení kondenzace je tedy teplota a relativní vlhkost v interiéru. Tyto veličiny by se měly udržovat na úrovni, s níž počítá norma – tedy + 20^oC a 50% vlhkosti. Objekt by měl být trvale vytápěn. Za těchto podmínek by nemělo ke kondenzaci docházet. Samozřejmě v konstrukci domu musí být vyloučeny všechny tzv. tepelné mosty.
Teplotu umíme celkem bez problému regulovat. Zpravidla stačí pootočit knoflíkem na regulátoru, nebo ventilem teplovodního topení. Jak ale můžeme ovlivňovat vlhkost? Jedinou praktickou možností je větrání. Obsah vlhkosti snížíme tak, že část vzduchu z interiéru s vysokým obsahem vlhkosti nahradíme vzduchem z exteriéru, který má nižší teplotu a tím i nižší absolutní vlhkost. I když venkovní vzduch může mít stejnou relativní vlhkost je při jeho nižší teplotě absolutní množství vodní páry v m3 podstatně menší. Např. vzduch +20^oC s 60%-ní vlhkostí obsahuje 8,65 g/m³ vody; vzduch o teplotě 0^oC a stejné relativní vlhkosti obsahuje pouze 1,6 g/m³ vody.

Jak zajistit přiměřený obsah vlhkosti ve vzduchu?

Samozřejmě nejvýhodnější by byl nějaký ventilační systém s automatickou regulací a rekuperací tepla. Většina domácností tak bohužel zatím vybavena není a tak nám nezbývá než vystačit s větráním oknem.
Nejúčinnější a nejrychlejší je vždy nárazové větrání otevřením okna. Měli bychom tak činit 3-4 krát za den po dobu alespoň 5 minut. Za tuto dobu nedochází k podstatnému ochlazení nábytku nebo stěn, ale pouze k výměně vzduchu. Sušší vzduch z venku se poměrně rychle zahřeje, takže takovýto způsob větrání neovlivňuje příliš nároky na topení.

Několik praktických rad na závěr:

• pokud je to možné, nesušte prádlo v bytě
• při vaření používejte digestoř a zavírejte dveře do dalších místností
• rovněž dveře do koupelny při koupání nebo sprchování udržujte zavřené
• i rostliny v bytě mohou být zdrojem vlhkosti, „prales“ v obýváku rozhodně mikroklimatu neprospěje. Na druhé straně byt bez květin působí smutně
• každou místnost pravidelně větrejte - ložnici obzvlášť a hlavně před spaním
• snažte se udržovat relativní vlhkost na 50%
• optimální pokojová teplota by neměla klesat pod 21^oC.
• topná tělesa je potřeba umístit pod okna, aby přirozenou cirkulací docházelo k „omývání“ studených oken teplým vzduchem
• vnitřní žaluzie na skle velmi omezují pohyb vzduchu podél zasklení, mohou vznikat tzv. studené kapsy a v nich dojde ke kondenzaci. V chladných dnech raději žaluzie vytahujte do horní polohy
• květiny na parapetu a těžké závěsy rovněž mohou omezit přístup vzduchu ke sklu
• široké parapety by měly být opatřeny průduchy pro pohyb vzduchu